Když někde zazní jméno města Plzně, jistě téměř každému naskočí v hlavě obrázek oroseného půllitru. A to i těm, kteří se mezi takzvané „pivaře“ neřadí. Pivo se v Plzni začalo vařit už na konci třináctého století. Možná právě ta dlouholetá praxe způsobila kvalitu výsledku. Ale jistě by obyvatelé tohoto krásného města zaslouženě protestovali, pokud bychom jejich západočeskou metropoli viděli jen přes zmíněný půllitr. Ve městě je toho k vidění mnohem více a určitě stojí za návštěvu. ·        Plzeň byla prohlášena památkovou rezervací.
·        Jejím centrem je náměstí Republiky.
–         To se řadí mezi jedno z největších náměstí České republiky, které pochází ze středověku.

Radnici uškodil na začátku šestnáctého století požár, ale paradoxně jí to možná trochu i prospělo. V polovině toho samého století ji přestavěl italský architekt Giovanni de Statio v překrásný renesanční palác. Italští stavitelé tehdy změnili tvář mnoha českých měst. A nejednou je k tomu postrčily právě ty zmíněné plameny.

Různé slohy dotvářejí úžasný celek

Na tváři Plzně se ovšem nepodepsali jen cizinci. Morový sloup, který je na tom samém náměstí, pochází z rukou místního sochaře Kristiana Widmana.
·         Z doby poměrně mladší je Velká synagoga, která vyrostla na samém konci devatenáctého století a je v zajímavém maursko – románském stylu.
·         Tak trochu připomíná Chrám Vasila Blaženého v Moskvě.
O tom, že bylo Plzeňsko osídleno brzy a celkem hojně, svědčí množství památek i v jeho okolí. Fascinující je rotunda svatého Petra a Pavla, kterou můžete navštívit u Starého Plzence nebo zřícenina královského hradu Radyně. Nepřehlédnete ji. Už několik let je ve dne v noci osvícena.
·         Pokud se ale chystáte do Plzně v zimě, pak si nenechte ujít tradiční vánoční trhy, které se konají na jednom z největších náměstí v České republice.
–         Uhádnete, které to je?