Víte, jak se liší cestovatel – turista, od cestovatele – dobrodruha?
·        Tam, kde turista zažívá ten pravý adrenalin, tam se dobrodruh nudí.
·        Turista chce totiž své zážitky, po návratu domů, určitě někomu vyprávět.
·        Dobrodruh se zatím návratem nezabývá. Důležité je to, co je právě v tuto chvíli.

V tomto označení – „člověka, milujícího dobrodružství na hraně“, mají muži velkou výhodu. Pokud o muži řeknete, že je to dobrodruh, většina lidí si představí větrem ošlehaného chlapáka, který se ničeho neleká a charisma z něho jen sálá. Jestliže se ale říká o nějaké ženě, že je to dobrodružka, nepodáte jí ani ruku.

Co naplat, je to nespravedlivé.

Co přibalit? Mozek

Já, osobně, mám raději označení – člověk milující dobrodružství.

Takový jedinec může být
a)      nadšeným milovníkem hor – tam je opravdu těžké, hledat ho.
b)      vyznavačem potápění v neprobádaných jeskyních – to snad ani nemá cenu začít ho hledat.
c)      obdivovatelem vojenské techniky (jede do zemí, kde probíhá válečný konflikt) – to už není dobrodruh.

Ale nerada bych dala tomuto označení hanlivý nádech. Pro ty, co zbytečně nepřidělávají svým blízkým starosti a berou svého koníčka jako příjemné zpestření každodenního života, vychází například i časopis.

Myslím, že jsou rady, které by se hodily každému cestovateli, nejen tomu vysoce adrenalinovému.
·         Jak se chovat, když padá lavina.
·         Co dělat, když stojíte tváří v tvář medvědovi.
·         Jak se neumlátit, když na Vás utočí hejno komárů.
·         Co asi přijde, když se obloha zatáhla a zvedl se prudký vítr.

Každý to má jinak

Jsou lidé, kteří se bez své pravidelné dávky adrenalinu neobejdou.
–         já si raději uvařím kávu
–         sednu si k mile hřejícímu krbu
–         ztlumím světlo

Pustím si svůj oblíbený film s Jeanem – Paulem Belmondem. Víte který? No, přeci film Dobrodruh. A když vidím hlavního představitele, myslím, že jiný adrenalin ani nepotřebuji.