Klematis je oblíbenou rostlinou na zahradách, neboť má velice pestrobarevné množství květů a není náročný na pěstování. Jednotlivé odrůdy klematisu se liší jak velikostí, tvarem a barvou květu, tak i nároky na řez. Květy klematisu můžeme vidět v odstínech bílé, žluté, červené, růžové, fialové a modré barvy. Navzdory tomu, že klematis má rád slunce, tak jeho spodní část, tedy místo, kde jsou jeho kořeny, je třeba udržovat ve stínu, vlhku a chladu. Pouze tak bude náš .

Samotný klematis pak zasadíme na slunné místo, které je chráněné před větrem.
Rostlina klematis však potřebuje stabilní oporu. Tou se může stát například plot na zahradě, anebo ji můžeme koupit či vyrobit.
Klematisu vyhovuje dobrá a výživná půda, která je bohatá na humus a další živiny. Rostlině se naopak nedaří v půdě, která je těžká, jílovitá, příliš mokrá, anebo příliš suchá. Půda pro klematis by proto měla být dobře propustná a důkladně zpracovaná.

Výsadba

Sazenice klematisu před výsadbou nejprve namočíme do nádoby s vodou. Při vysazování rostlinu potom mírně nakloníme směrem k opoře. Klematis potom k opoře uvážeme, a takto vyvazujeme i další jeho výhonky, aby rovnoměrně rostl a obrůstal. Pokud vysazujeme klematis do nádob, je třeba, aby byly hlubší a o objemu alespoň deseti, až dvaceti litrů.

Zajímavosti

Klematisy jsou v podstatě zdřevnaťující liány. Jejich název pochází ze starořeckého slova klema, což značí šlahoun.
Stonky klematisu obsahují toxické látky, jako je protoanemoin a kaulosapogenin. Tyto látky mohou při kontaktu s pokožkou vyvolat podráždění. Z tohoto důvodu si kdysi žebráci ve Francii jeho šťávou potírali končetiny, aby měli stále otevřené rány, kterými vyvolávali soucit kolemjdoucích.
U květenství klematisu potom platí, že čím teplejší je oblast jeho původu, tím intenzivnější bývá barva jeho květů.